Pro čerpané množství do 1litru za sekundu musí mít pažnice světlost 100 až 150 mm. Při menším průměru by se do vrtu nevešlo čerpadlo a při větším průměru by ho obtékající voda nestačila chladit. Pro velká výkonová čerpadla musí být vnitřní průměr pažnice větší.
Rozestupy mezi jednotlivými vrty se při všech simulacích zachovaly na 10 m. Bylo bráno v úvahu, že tvar všech simulovaných budov je kompaktní. pro každý objekt byla v softwaru EED (Earth Energy Designer) navržena odpovídající hloubka vrtu a výkon tepelného čerpadla, který plně pokrýval tepelnou ztrátu budovy.
Hloubka vrtu bývá typicky do 100 m, běžně až do 200 m, v případě potřeby většího výkonu se realizuje více vrtů. Do vrtu je umístěna výstroj v podobě PE potrubí, ve kterém obíhá nemrznoucí směs a odebírá zemní teplo. Na 1 kW tepelné ztráty u domů ve středním klimatu je potřeba obvykle 15–20 m vrtu.

Tepelné čerpadlo země/voda patří mezi dražší druhy čerpadel. Hlavním důvodem vyšší ceny je nutnost instalace plošného kolektoru nebo hlubinného vrtu, pro který je navíc nezbytné získat stavební povolení. Na druhou stranu, díky vysoké účinnosti nabízí systém země/voda vysokou a stálou návratnost, která může se

Chceme-li v tomto prostředí navrhovat vrty pro tepelné čerpadlo, musíme vycházet ze základního geologického pravidla: v jednom vrtu hydraulicky nepropojovat jednotlivé vodní útvary, ať se již jedná o vrty systému země/voda nebo voda/voda.
Poddimenzování délky kolektoru - ať již svisle (vrtu) nebo vodorovně uloženého, znamená nedostatek energie pro tepelné čerpadlo. Tepelné čerpadlo pak je často nuceno spínat bivalentní zdroj (nejčastěji elektrokotel) a samozřejmě není možné dosáhnout deklarovaného topného faktoru ani úspory za teplo.
Jak vybírat tepelné čerpadlo. Tepelná čerpadla jsou strojní zařízení, která patří k energeticky hospodárným a zejména ekologickým zdrojům tepla. Při své práci do ovzduší nevylučují žádné nečistoty a jejich spotřeba elektrické energie je velmi malá. Účelem tepelného čerpadla je ohřev vody, která se může

Pro vytápění objektů, kde jsou maximální tepelné ztráty dosahovány cca 10 dní v roce, je hospodárnější navrhnout zdroj na přibližně 70 % tepelných ztrát objektu. Úspora, kterou bychom dosáhli při 100% výkonu tepelného čerpadla, nezaplatí navýšení ceny za větší tepelné čerpadlo a také například u typu země

Studna je cca. 10 m hluboká. Na čerpadlo napojená hadice, která je vyvedena ven do sudu. Při zapojení do elektrického vedení mi studna po chvíli vyhodí pojistky nebo jistič, teď nevím (černá pojistka ve skříni) a vyhodí elektriku v celém baráku. Někdy ovšem čerpadlo běží bez poruchy třeba hodinu, jindy vypadne po pár

tsy2.
  • 75pwef1plz.pages.dev/450
  • 75pwef1plz.pages.dev/458
  • 75pwef1plz.pages.dev/717
  • 75pwef1plz.pages.dev/904
  • 75pwef1plz.pages.dev/301
  • 75pwef1plz.pages.dev/365
  • 75pwef1plz.pages.dev/802
  • 75pwef1plz.pages.dev/253
  • 75pwef1plz.pages.dev/518
  • 75pwef1plz.pages.dev/856
  • 75pwef1plz.pages.dev/769
  • 75pwef1plz.pages.dev/912
  • 75pwef1plz.pages.dev/590
  • 75pwef1plz.pages.dev/94
  • 75pwef1plz.pages.dev/603

    • hloubka vrtu pro tepelné čerpadlo